Vítejte!   Dnes je Pondělí 31. března 2025   -  Svátek má Kvido, zítra Hugo
Hlavní strana    Výkladový slovník

Výkladový slovník


A  |  B  |  C  |  D  |  E  |  F  |  G  |  H  |  CH  |  I  |  J  |  K  |  L  |  M  |  N  |  O  |  P  |  Q  |  R  |  S  |  T  |  U  |  V  |  W  |  X  |  Y  |  Z  | 

validita, ekologická
viz ekologická validita
vazba, zpětná
viz zpětná vazba
vazba, zpětná biologická
viz biologická zpětná vazba
věda, behaviorální
viz behaviorální věda
věda, kognitivní
viz kognitivní věda
vědecký realismus (angl. scientific realism)
názor, že svět je přesně takový, jak jej věda popisuje, nezávisle na percepci a pozorování. Srovnej skepticismus, solipsismus. Viz též determinismus, fyzikalismus, instrumentalismus, materialismus, ontologická relativita, realismus, relativismus, teorie poznání.
vědomí (angl. consciousness)
stav, kdy je člověk odpovědný za svůj vnitřní svět a je schopen plně přijímat podněty z vnějšího okolí (běžně pojetí), tedy stav odlišný od spánku (někdy zúženo v odlišnosti od hlubokého spánku beze snů) nebo komatu. Filosofové rozlišují mezi fenomenálním vědomím (angl. phenomenal consciousness) a psychologickým vědomím (angl. psychological consciousness). Podle STERNBERG (2002) složitý jev hodnocení prostředí a následné filtrování zjištěných informací myslí, přičemž si jedinec tento proces uvědomuje. Na vědomí může být nahlíženo jako na duševní realitu, vytvořenou za účelem adaptace jednotlivce na svět. Viz též kolektivní vědomí, kontinuum nevědomí-vědomí, nevědomí, podvědomí, práh vědomí, předvědomí, teorie memů, změněný stav vědomí.
vědomí fenomenální
viz fenomenální vědomí
vědomí, kolektivní
viz kolektivní vědomí
vědomí, psychologické
viz psychologické vědomí
vědomí, umělé
viz umělé vědomí
vědomí, změněné
viz změněný stav vědomí
vědy, kognitivní
viz kognitivní věda
vegetativní nervová soustava
viz nervová soustava
vějířový efekt (angl. fan effect)
zpomalování vybavování daného faktu z paměti, jestliže tento fakt je spojen s velkým množstvím propojených dalších faktů (relativně vůči obdobnému faktu, který souvisí s menším množstvím propojených dalších faktů). Jde tedy o vyjádření nepřímé závislosti mezi reakčním časem a množstvím asociovaných faktů. V modelu sémantické sítě(případně i neuronové sítě) lze tento jev relativně snadno vysvětlit delším časem, který je nutný k aktivaci propojení na další asociované prvky sítě a poklesem síly aktivace s rostoucím počtem prvků (DUNLOP 1993). Viz též interference.
věk, chronologický
viz chronologický věk
věk, mentální
viz mentální věk
velký mozek (angl. upper brain)
též přední mozek, koncový mozek; největší část lidského mozku se sídlem vyšších duševních činností a s centry smyslovými, motorickými, centrem řeči a dalšími specializovanými oblastmi.
verbální chování (angl. verbal behavior)
chování spojené s řečí a psaním, na rozdíl od metabolického chování (jehož některé projevy mohou být vnímány v rámci nonverbální komunikace) poskytuje široké spektrum možností vyjádření mentálních stavů.
vhled (angl. insight)
zdánlivě náhlé pochopení podstaty něčeho, obvykle se jedná o výsledek aplikace nového přístupu na objekt vhledu (STERNBERG 2002)
 1 2 3 4    Další