sada pravidel, která mohou pomoci vyřešit problém, ale nezaručují jeho řešení. Využívají se např. v expertních systémech a znalostních systémech. Ačkoli heuristika nezaručuje řešení, může být užitečná – např. DUNLOP 1993 uvádí heuristiku pro piloty: „Jestliže selžou navigační přístroje, sleduj železniční trať“. Podle STERNBERG (2002) „neformální, spekulativní a zkratkovité strategie řešení problémů, které někdy fungují, jindy nikoli“. Srovnej algoritmus. Viz též formální logika, logika, mentální logika, pravidlo odvozování.

podle STERNBERG (2002) kognitivní zkratka, kdy se jedinec rozhoduje na základě toho, jak snadno si je schopen vybavit to, co považuje za relevantní příklady (typické zástupce) daných jevů. Viz též heuristika.

podle STERNBERG (2002) heuristika procesu rozhodování, kdy jedinec posuzuje pravděpodobnost nejisté události podle stupně, do jakého se daná skutečnost slučuje se základními vlastnostmi populace, z níž je odvozena, a dále podle stupně, do jakého jsou odráženy charakteristické znaky procesů, které ji vytvářejí (např. náhodnost).

viz kognitivní heuristika

zjednodušené modely světa a způsoby uvažování, které lidé k interpretaci reality využívají. Pojem byl zaveden Simonem (SIMON 1987) v rámci jeho diskusí ohraničené racionality. Viz též heuristika, kognitivní ekonomie, kognitivní iluze.