Wiki INF

Umělá inteligence (angl. artificial intelligence, AI, machine intelligence) = označení pro široké spektrum využití počítačů pro simulování buď částí lidského myšlení, lidského myšlení jako celku, resp. vytvoření inteligentního myšlení obecně. Její součástí je modelování procesů, zkoumaných mimo jiné kognitivní psychologií a neurovědami, které jsou typickými procesy lidského myšlení - percepce, představivost, paměť, myšlení, řešení problémů. Podle M. Minského „Věda, jejímž úkolem je naučit stroje, aby dělaly věci, které vyžadují inteligenci, jsou-li prováděny člověkem. Hlavním rozdílem mezi umělou inteligencí současnosti a lidským myšlením je zatím to, že pro lidské myšlení je zřejmě typická paralelnost15 procesů, distribuovanost funkcí a fyziologické změny spojené s myšlením a pamětí (viz plasticita mozku, plasticita nervového systému, neurogeneze), zatímco v systémech s umělou inteligencí je zatím často používáno sekvenční16 zpracování v rigidních systémech. S tím souvisí i základní otázka, do jaké míry se blíží činnosti současných počítačů funkcím mozku, resp. do jaké míry je možné činnost mozku simulovat počítači. Velice nadějným směrem realizace umělé inteligence jsou neuronové sítě, které se zřejmě blíží podstatou své funkce procesům v lidském mozku. Především podle vztahu k lidským kognitivním procesům se rozlišují silná umělá inteligence (angl. strong artificial intelligence, strong AI), která by měla umět skutečně myslet a řešit problémy, a slabá umělá inteligence (angl. weak artificial intelligence, weak AI), která má určité znaky inteligence (do určité míry se chová, jako by byla inteligentní) a je chápána také jako nástroj ke studiu lidské kognice. Silná umělá inteligence je vymezována ve vztahu k Turingovu testu - jestliže nějaký systém je tak naprogramován, že projde Turingovým testem, pak musí mít myšlení a je zástupcem silné umělé inteligence. Silná umělá inteligence se ještě dále dělí na inteligenci lidského typu a inteligenci nehumánního typu. Většina teoretických prací a praktických aplikací (např. expertní systémy a znalostní systémy, šachové programy, rozpoznávání obrazu, simulace a modelování s cílem poznat podstatu lidského myšlení, lingvistické systémy rozpoznávání a syntézy řeči) se zatím zabývá slabou umělou inteligencí. Viz též CRUM, CRUMBS, Čínská komnata, ELIZA, kognitivní psychologie, kognitivní věda, komputacionalismus, LISP, konekcionismus, mentální reprezentace, nová umělá inteligence, ohraničená racionalita, Prolog, symbolická reprezentace, symbolická umělá inteligence, umělé vědomí, zpracování informací.