Wiki INF

informační databáze

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Umělá inteligence

Tisk PDF

Umělá inteligence (angl. artificial intelligence, AI, machine intelligence) = označení pro široké spektrum využití počítačů pro simulování buď částí lidského myšlení, lidského myšlení jako celku, resp. vytvoření inteligentního myšlení obecně. Její součástí je modelování procesů, zkoumaných mimo jiné kognitivní psychologií a neurovědami, které jsou typickými procesy lidského myšlení - percepce, představivost, paměť, myšlení, řešení problémů. Podle M. Minského „Věda, jejímž úkolem je naučit stroje, aby dělaly věci, které vyžadují inteligenci, jsou-li prováděny člověkem. Hlavním rozdílem mezi umělou inteligencí současnosti a lidským myšlením je zatím to, že pro lidské myšlení je zřejmě typická paralelnost15 procesů, distribuovanost funkcí a fyziologické změny spojené s myšlením a pamětí (viz plasticita mozku, plasticita nervového systému, neurogeneze), zatímco v systémech s umělou inteligencí je zatím často používáno sekvenční16 zpracování v rigidních systémech. S tím souvisí i základní otázka, do jaké míry se blíží činnosti současných počítačů funkcím mozku, resp. do jaké míry je možné činnost mozku simulovat počítači. Velice nadějným směrem realizace umělé inteligence jsou neuronové sítě, které se zřejmě blíží podstatou své funkce procesům v lidském mozku. Především podle vztahu k lidským kognitivním procesům se rozlišují silná umělá inteligence (angl. strong artificial intelligence, strong AI), která by měla umět skutečně myslet a řešit problémy, a slabá umělá inteligence (angl. weak artificial intelligence, weak AI), která má určité znaky inteligence (do určité míry se chová, jako by byla inteligentní) a je chápána také jako nástroj ke studiu lidské kognice. Silná umělá inteligence je vymezována ve vztahu k Turingovu testu - jestliže nějaký systém je tak naprogramován, že projde Turingovým testem, pak musí mít myšlení a je zástupcem silné umělé inteligence. Silná umělá inteligence se ještě dále dělí na inteligenci lidského typu a inteligenci nehumánního typu. Většina teoretických prací a praktických aplikací (např. expertní systémy a znalostní systémy, šachové programy, rozpoznávání obrazu, simulace a modelování s cílem poznat podstatu lidského myšlení, lingvistické systémy rozpoznávání a syntézy řeči) se zatím zabývá slabou umělou inteligencí. Viz též CRUM, CRUMBS, Čínská komnata, ELIZA, kognitivní psychologie, kognitivní věda, komputacionalismus, LISP, konekcionismus, mentální reprezentace, nová umělá inteligence, ohraničená racionalita, Prolog, symbolická reprezentace, symbolická umělá inteligence, umělé vědomí, zpracování informací.

 

Umělé vědomí

Tisk PDF
Hodnocení uživatelů: / 1
NejhoršíNejlepší 

Umělé vědomí (angl. artificial consciousness, AC) = umělý systém, který by byl teoreticky schopen vytvořit všechny známé stavy a schopnosti vědomí. Termín byl zaveden Aleksanderem v jeho knize Impossible Minds, IC Press 1996. Viz též CRUM, CRUMBS, Čínská komnata, komputacionalismus, mentální stav, mentální reprezentace, neuronová síť, problém myšlení – tělo, reprezentace znalostí, Turingův test, totální Turingův test, umělá inteligence.

 

Vědomí

Tisk PDF

Vědomí (angl. consciousness) = stav, kdy je člověk odpovědný za svůj vnitřní svět a je schopen plně přijímat podněty z vnějšího okolí (běžně pojetí), tedy stav odlišný od spánku (někdy zúženo v odlišnosti od hlubokého spánku beze snů) nebo komatu. Filosofové rozlišují mezi fenomenálním vědomím (angl. phenomenal consciousness) a psychologickým vědomím (angl. psychological consciousness). Podle STERNBERG (2002) složitý jev hodnocení prostředí a následné filtrování zjištěných informací myslí, přičemž si jedinec tento proces uvědomuje. Na vědomí může být nahlíženo jako na duševní realitu, vytvořenou za účelem adaptace jednotlivce na svět. Viz též kolektivní vědomí, kontinuum nevědomí-vědomí, nevědomí, podvědomí, práh vědomí, předvědomí, teorie memů,  změněný stav vědomí.

 

Předvědomí

Tisk PDF

Předvědomí (angl. preconsciousness) = soubor vzpomínek, informací a znalostí o vnějším světě, který běžně nevstupuje do vědomí, ale lze jej soustředěným úsilím do vědomí vyvolat. Viz též kontinuum nevědomívědomí, nevědomí, podprahové vnímání, podvědomí, práh vědomí.

 

Podvědomí

Tisk PDF

Podvědomí (angl. subconsciousness) = souhrn duševních obsahů, které jsou v daném okamžiku mimo vědomí jedince. Část z nich se může stát vědomými, část ne. Viz též aktivní pozornost, kontinuum nevědomí-vědomí, nevědomí, podprahový podnět, práh vědomí, předvědomí.

 


Strana 6 z 9

IKLIM-inov-vertikal