- Hlavní strana
- Konference 2009
- Pozvánka
- Přihláška na konferenci
- Seznam účastníků
- Témata konference
- Důležité termíny
- Forma příspěvku
- Program konference
- Programový výbor
- Organizační výbor
- Přednášející pro plenární jednání
- Ubytování
- Mapa ubytování v Hradci Králové
- Údaje pro platbu konferenčního poplatku
- Pozvánka Kognice 2009
- Kontakt
- Přihláška na konferenci 2009
- Výkladový slovník
- Databáze zdrojů a informací
- Diskusní fórum
Vítejte! Dnes je Neděle 24. listopadu 2024 - Svátek má Emílie, zítra Kateřina
Výkladový slovník
a posteriori
(angl.) znalost založená či ověřená zkušeností, ději v reálném světě, experimenty, měřeními – např. rychlost světla ve směru pohybu Země a kolmo na něj je stejná. Znalosti „a posteriori“ a „a priori“ mohou být propojovány hypotézami a teoriemi. Viz též a priori.
a priori
(angl.) nezávislý na smyslové zkušenosti, např. logické konstrukty matematiky. Znalosti a priori jsou zpravidla součástí ucelené teorie. Srovnej a posteriori.
abdukce (angl. abduction, abductive inference, inference to the best explanation)
způsob logického myšlení, který pracuje s vytvářením hypotéz z dosavadních poznatků a informací o reálném světě, jejich ověřováním a výběrem nejlepší hypotézy (autor termínu Ch. S. Pierce). Preferovány jsou hypotézy, které vysvětlují větší rozsah dostupných informací. Slabinou metody je nejistota, zda byly vyšetřovány všechny vhodné hypotézy. Viz též abstrakce, dedukce, formální logika, generalizace, heuristika, indukce, intuice, logické myšlení, logika, modus ponens, modus tollens, pravidla, pravidla odvozování.
abstrakce (angl. abstraction)
kognitivní proces, který odhlíží od jedinečnosti věcí, jevů a procesů a soustřeďuje se na jejich obecnější znaky a vlastnosti. Srovnej generalizace. Viz též abdukce, dedukce, indukce, logické myšlení.
acetylcholin (angl. acetylcholine)
neurotransmiter, ovlivňující paměť a ovládání svalů. Viz též axon, dendrit, neuron.
ACT
(zkr. z angl. architecture of cognition theory) viz architektura poznávání
adaptace (angl. adaptation)
1. ve vývojové psychologii podle Piageta v rámci kognitivního vývoje dětí: převzetí nových informací o okolním prostředí v souladu s dosavadními znalostmi (asimilace), resp. přizpůsobení procesu kognice tak, aby bylo možné porozumět novým informacím (akomodace). Viz též formálně operační myšlení, koherence, konkrétní operace, konsonantní kognice, předoperační stadium, senzomotorické stadium; 2. v biosféře: přizpůsobení organismů změnám jejich životního prostředí v průběhu jejich individuálního života - fylogeneze (adaptace fyziologická - morfologická, chováním), resp. přizpůsobení organismů změnám jejich životního prostředí v průběhu evoluce; 3. v psychologii: přizpůsobení chování, myšlení, vnímání, postojů
adaptace, senzorická
viz senzorická adaptace
adaptace, smyslová
viz smyslová adaptace
afázie (angl. aphasia)
ztráta schopnosti porozumět a vytvářet řeč, způsobená poškozením určitých částí lidského mozku (přesněji angl. acquired aphasia). Její existence a rozdílné míry projevů ve spojení s prokazatelným lokálním fyziologickým poškozením jsou jedním z argumentů pro lokalizaci funkcí mozku. Viz též biologický naturalismus, Brockova oblast, lokalizace, lokalizace funkcí, neurokognitivní deficit, specializace hemisfér, Wernickova oblast.
agent (angl. agent)
entita zkonstruována za účelem kontinuálně a do jisté míry autonomně plnit své cíle v adekvátním prostředí na základě vnímání prostřednictvím senzorů a prováděním akcí prostřednictvím aktuátorů. Agent přitom ovlivňuje podmínky v prostředí tak, aby se přibližoval k plnění cílů (KUBÍK 2005). Viz též racionální agent.
agent, racionální (angl. rational agent)
viz racionální agent
AI
(zkr. z angl. artificial intelligence) viz umělá inteligence
akční potenciál (angl. action potential)
způsob vedení signálu mezi neurony, jehož součástí je rychlá změna elektrického náboje na membráně neuronu, vznikající v důsledku výměny iontů (podle STERNBERG 2002). Podobně jako při přenosu signálu v digitálních systémech má charakter „všechno nebo nic“. Viz též aktivace.
akomodace (angl. accommodation)
1. psychologie: proces modifikace kognitivních schémat, aby vyhovovala novým informacím z prostředí, což vede k obnovení rovnovážného stavu. Pro kognitivní vývoj dětí zavedl J. Piaget, termín lze zobecnit pro modifikaci kognitivních schémat i u dospělých osob. Srovnej asimilace. Viz též ekvilibrace; 2. biologie: přizpůsobení oka tak, aby získávalo co nejostřejší obraz (informaci) při pohledu na různě vzdálené předměty.
aktivace
interaktivní viz interaktivní aktivace
aktivace (angl. activation)
1. ve vztahu k paměti: stav paměti, kdy je dostupný v daném okamžiku její obsah, ať již ve vztahu ke krátkodobé či dlouhodobé paměti. Viz též efekt primingu; 2. neuronové sítě: stav, spojený se šířením vzruchu v neuronové síti. Viz též akční potenciál; 3. lidský mozek: biofyzikální a biochemické změny v neuronech a v určité míře i v gliových buňkách, spojené s percepcí, řečí, motorickými aktivitami atd. (podle CAMBRIDGE SCIENTIFIC ABSTRACTS 2005). Různá aktivace různých částí mozku při různých kognitivních procesech je jedním z argumentů pro lokalizaci funkcí.
aktivita, kognitivní
viz kognitivní aktivita
aktivní pozornost (angl. active attention)
situace, kdy se osoba vědomě věnuje (na rozdíl od pasivní pozornosti) určitému podnětu, stimulu. Jde o multidimenzionální kognitivní proces, který zahrnuje schopnost soustředit se na důležité části procesu percepce, měnit zaměření pozornosti, ukončit vnímání určitých částí reality, udržet pozornost tak, jak je třeba. Může být chápána jako součást procesu učení. Viz též kognice, kontinuum nevědomí-vědomí, myšlení, nevědomí, podvědomí, pozornost, vědomí.
akustická paměť (angl. echoic memory)
viz zvuková paměť