znak nebo soubor znaků biologických nebo psychických, které se vyskytovaly v raných obdobích biologického nebo kulturního vývoje člověka, ale již ztratily své opodstatnění a zřídka se vyskytují i u současného člověka. Srovnej mem. Viz též archetyp, evoluční psychologie, kognitivní archeologie, lidová psychologie, lidová sociologie, paleopsychologie.

též atomistika, 1. obecně: představa, původně filosofická a později pokrokem přírodních věd prokázaná, o diskrétní struktuře hmoty, tvořené dále nedělitelnými částicemi – atomy. Později byly atomy jako nedělitelné částice hmoty nahrazeny elementárními částicemi, poté quarky – nedělitelnost je/měla by být vždy vztahována k intenzitě (energii) a typu interakce, která v daném procesu působí. Viz též ontologická relativita; 2. teorie myšlení: hypotéza, že kognitivní procesy jsou způsobeny pohybem zvláštních atomů, které jsou nositeli poznání; 3. psychologie – viz atomistická psychologie

přístup v psychologii vycházející z předpokladu, že mentální procesy jsou výsledkem kombinace jednoduchých prvků, které jsou neměnné. Viz též atomismus, emocionalismus, funkcionalismus, redukcionistická psychologie.

viz atomismus

původnost, reálnost, pravdivost, skutečnost, užíváno při ochraně památek, v umění, při hodnocení životního stylu, folklóru aj. k popisu a hodnocení (míra autenticity) události, způsobu rekonstrukce stavby atd. Vedle globalizace má na autenticitu negativní vliv také masový cestovní ruch s důsledkem postupné ztráty autenticity místní kultury, architektury, všedního života místní komunity, upomínkových předmětů atd. (podle PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Viz též genius loci.

uzavření se myšlení dané osoby samo do sebe, do svých představ, přání, s výraznou ztrátou schopnosti vnímat a posuzovat reálný světa a žít v něm. Výrazně je omezena komunikace osoby s okolím. Příčinou autismu jsou zřejmě genetické vlohy.

postup, kterým se člověk individuálně pokouší porozumět sám sobě, svému chování, myšlenkám, přáním, emocím. Nejčastější jsou různé podoby a hloubky meditace. Srovnej extrospekce. Viz též ideální Já, introspekce, minimální Já, narativní Já, okamžité Já, obraz těla, sebeobraz, sebepercepce, sebepojetí.

1. zařízení, jehož chování je v každém okamžiku určeno vstupem, sadou instrukcí a vnitřním stavem zařízení. Pokud jsou automaty vybaveny pamětí, může být jejich chování ovlivněno také minulými interními stavy. Viz též Turingův stroj, Turingův test. 2. zařízení, které simuluje pohyby lidí.

kognitivní manipulace nevyžadující vědomé rozhodování či záměrné úsilí (STERNBERG 2002). Kontrolované/řízené procesy mohou učením přecházet v automatické procesy (řízení auta, tanec). Viz též bezděčnost.

též proceduralizace, proces opakování určitého postupu člověkem tak často, až pro realizaci postupu již není nutné vědomé a volní úsilí, ale postup je prováděn relativně automaticky a bez úsilí (podvědomě). Automatizovanými jsou např. některé postupy při řízení auta či kola, při čtení. Viz též bezděčnost.

vnitřní stimulace individua k aktivitě – stanovené cíle, aspirace, individuem akceptovaný plán dne atd. (podle HARTL – HARTLOVÁ 2000) Viz též motivace, stimulace.

dlouhý výběžek z těla neuronu, který slouží k přenášení informací z neuronu k okolním neuronům. Uvnitř axonu dochází prostřednictvím akčního potenciálu k intraneuronálnímu vedení a na jeho konci se nacházejí synaptická zakončení, která uvolňují nervové přenašeče (neurotransmitery). Srovnej dendrit. Viz též acetylcholin, neurit, synapse.