- Hlavní strana
- Konference 2009
- Pozvánka
- Přihláška na konferenci
- Seznam účastníků
- Témata konference
- Důležité termíny
- Forma příspěvku
- Program konference
- Programový výbor
- Organizační výbor
- Přednášející pro plenární jednání
- Ubytování
- Mapa ubytování v Hradci Králové
- Údaje pro platbu konferenčního poplatku
- Pozvánka Kognice 2009
- Kontakt
- Přihláška na konferenci 2009
- Výkladový slovník
- Databáze zdrojů a informací
- Diskusní fórum
Vítejte! Dnes je Čtvrtek 21. listopadu 2024 - Svátek má Albert, zítra Cecílie
Výkladový slovník
determinismus, genetický
viz genetický determinismus
determinismus, psychologický
viz psychologický determinismus
dimenze, psychologická
viz psychologická dimenze
dishabituace (angl. dishabituation)
jev návratu pozornosti k podnětu poté, kdy na něj vznikla habituace, a to stimulací poněkud se lišící od stimulace, vážící se k podnětu. Klasicky je uváděn příklad stimulace zvukem frekvencí odlišnou od frekvence původní. Viz též podmiňování, reflexní činnost, senzibilizace, senzorická adaptace
disonance, kognitivní
viz kognitivní disonance
disonantní kognice (angl. dissonant cognition, cognitive dissonance)
stav, kdy nové vjemy a poznatky nezapadají do souboru dosavadních poznatků. Jedinec se snaží disonantní kognici převést na konsonantní kognici, a to především ověřením nových vjemů a poznatků, resp. změnami v souboru dosavadních poznatků. Krajním případem reakce především v mezních situacích je ignorování nových vjemů a poznatků (např. jako způsob obranné reakce jedince při ztrátě nejbližších osob). Viz též environmentální bublina, kognitivní konstruktivismus, kognice, koherence, neurokognice, potřeba poznávat, teorie kognitivní disonance, znalost.
disparita, binokulární
viz binokulární disparita
dispoziční reprezentace (angl. dispositional representation)
mentální reprezentace, která tvoří obsah paměti. Viz též paměťové kódování, plasticita mozku, synapse, vybavování, zapomínání.
distální podnět (angl. distal stimulus)
vnější zdroj stimulace tak, jak existuje v prostředí. Tento vnější podnět se může lišit od vnitřního vnímání podnětu, jak je zaznamenáván smyslovými receptory. Srovnej proximální podnět. Viz též percepční konstanta, vjem.
distraktor (angl. distractor)
rys, vlastnost, objekt nebo jiný podnět zapříčiňující jedinci problémy při výběrovém vnímání podnětu (viz pozornost, vyhledávání, bdělost). Termín je často užíván ve studiích percepce a paměti.
distribuovaná kognice (angl. distributed cognition)
1. koncepce vyslovená v roce 1997 Clarkem, že kognitivní procesy neprobíhají pouze uvnitř hlav lidí, ale jsou distribuovány mezi lidmi a jejich životním prostředím. Viz též ekologická psychologie, kognice; 2. hypotéza, že lidé myslí a řeší problémy spíše kolektivně, než jako izolovaná individua. Tato hypotéza vychází z determinujícího významu kulturního vývoje lidstva a sociálních vlivů pro individuální vývoj, jednání a myšlení jedince. Blízké je pojetí teorie memů. Viz též kolektivní paměť, kolektivní vědomí, kultura.
distribuovaná reprezentace (angl. distributed representation)
reprezentace, v níž je daná informace uložena na několika místech. Příkladem může být informace uložená v neuronové síti jako aktivace v několika od sebe oddělených místech. Ukazuje se, že lidská paměť vykazuje znaky distribuovaného uložení některých informací. Srovnej lokalizovaná reprezentace.
distribuované učení (angl. distributed learning)
též rozložené učení, rozdělení času věnovaného osvojování si informací tak, že je celkový čas rozvržen do několika sezení. Celkový čas tedy není investován naráz. Probíhá-li testování výbavnosti s časovým odstupem, jedinec, který se učil po částech, podává lepší výsledky nežli ten, který se učil všechno najednou (STERNBERG 2002). Srovnej nakupené učení.
distribuované evoluční algoritmy (angl. distributed evolutionary algorithm, distributed EA)
evoluční algoritmy upravené pro paralelní výpočetní systémy. Viz též dynamické modelování, evoluční programování, evoluční výpočty, genetické programování, genetické algoritmy, modelování, simulace.
distributivní reprezentace (angl. distributive representation)
též subsymbolická reprezentace, způsob mentální reprezentace ve formě sítě, jejíž uzly jsou obsazeny subsymbolickými entitami. Je typická pro konekcionistické přístupy. Viz též konekcionismus, model procesu paralelní distribuce, reprezentace.
dítě, zázračné
viz zázračné dítě
diverzita, percepční
viz percepční diverzita
dlouhodobá paměť (angl. long-term store – LTS, long-term memory – LTM, secondary memory, permanent memory)
též permanentní paměť paměť (v souladu s trojsložkovým modelem paměti), v níž jsou uložené informace uchovávány dlouhodobě (měsíce, roky, resp. až trvale). Má velmi vysokou kapacitu, informace různého druhu jsou v ní uchovávány v různých reprezentacích. Ukazuje se, že část informací je v ní ukládána v asociativních strukturách, což může být modelováno sémantickými sítěmi (DUNLOP 1993). Klíčovou strukturou lidského mozku i mozku dalších živočichů je pro dlouhodobou paměť hipokampus, roli má také amygdala. Je diskutován mechanismus zápisu do dlouhodobé paměti a způsob ukládání (umístění paměťové informace v různých částech mozku), vybavování a upevňování zápisu v paměti. Viz též architektura poznávání, dispoziční reprezentace, engram, interference, kognitivní architektura, krátkodobá paměť, mentální reprezentace, mneme, okamžitá paměť, paměťové stopy, paměťové kódování, plasticita mozku, specifičnost kódování, synapse, vybavování, temporální lalok, vějířový efekt, zapomínání.
doba vybavování, latentní
viz latentní doba vybavování
doba znovupoznání, latentní
viz latentní doba znovupoznání