viz experimentální estetika

studium chování lidí v jejich přirozeném sociálním a přírodním prostředí. Viz též antropologie, ekologická psychologie, etologie, fenomenální prostředí, kognitivní antropologie, kulturní antropologie.

viz kulturní antropologie

1. věda zkoumající životní projevy a chování živočichů, souvislosti způsobů učení, vrozeného chování a adaptace na změny životního prostředí a vnější vlivy. 2. ritualizace, změna určitých prvků chování lidí, resp. živočichů, které tak ztratily svou původní funkci (zajištění základních životních potřeb, tradice aj.) a staly se jen symbolickými účelovými ceremoniály. Komercializace zdrojů cestovního ruchu může vést k ritualizaci folklóru, řemesel, tradičních sportovních her atd. (PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Viz též ritualizace života.

druh psychotropních látek, jejichž podávání může vést k euforickému stavu, jednomu z druhů změněného stavu vědomí. Viz též extancia, fantastika, farmakopsychologie, halucinogeny, hypnotikum, neurofarmakologie.

též EP, metoda, kdy se měří elektrická odezva na opakované senzorické podněty. Metodou se zjišťuje kvalita příslušné senzorické dráhy, mohou být testovány i některé kognitivní funkce (kognitivní evokované potenciály). Viz též elektroencefalografie, funkční magnetická rezonance, funkční nukleární magnetická rezonance, funkční zobrazování mozku, jednofotonová emisní tomografie, magnetická rezonanční spektroskopie, magnetoencefalografie. mapování, neurobiologie, neurobiologický proces, neurofyziologie, neurokognitivní, neuropsychologie, počítačová tomografie, pozitronová emisní tomografie.

biologický vývoj v nejobecnějším smyslu, proces zdokonalování živé hmoty a forem života od jednoduchých organismů ke stále složitějším, od nižších forem k vyšším formám, vrcholící vývojem člověka jako živočišného druhu (podle encyklopedie Universum A-Z 2003). Evoluce na Zemi neprobíhá nepřerušovaně, zřejmě vlivem katastrofických jevů (srážky Země s asteroidy) docházelo k obdobím s výraznou proměnou evoluce druhů a často i k zániku těch nejvyspělejších. V procesu evoluce se zdokonaluje také systém senzorů, sociální chování a kognitivní funkce organismů. Viz též evoluční algoritmy, genetické algoritmy.

společné označení pro optimalizační a aproximační algoritmy, využívající (a inspirované) evolučními mechanismy (v pojetí podle Darwina), kterými jsou přírodní výběr, mutace a rekombinace. Jejich cílem je najít optimální konfiguraci pro daný systém, vymezený specifickými požadavky, čehož se dosahuje postupným zlepšováním, založeným na selekčních pravidlech. V jednotlivých etapách výpočtu variační operátory vytvářejí genetickou variabilitu a selekční operátory realizují evoluční vyhledávání. Součástí evolučních algoritmů jsou genetické programování, genetické algoritmy a evoluční programování. Viz též distribuované evoluční algoritmy, dynamické modelování, elitismus, ENCORE, evoluce, evoluční strategie, evoluční výpočty, modelování, nová umělá inteligence, optimalizace, simulace.

varianta evolučních algoritmů, která podobně jako evoluční strategie pracuje s „přirozenou reprezentací“ problému. Jako variační operátor je použita mutace a hledání probíhá nad dceřinnou populací, jako selekční operátor se využívá selekce, nepoužívá se rekombinace (srovnej genetické algoritmy). Viz též distribuované evoluční algoritmy, dynamické modelování, elitismus, ENCORE, evoluce, evoluční algoritmy, evoluční výpočty, genetické programování, modelování, optimalizace.

směr psychologie, zabývající se evolucí lidské kognice a chování a vycházející tak z poznatků mnoha vědních oborů, např. antropologie, kognitivní psychologie, etologie, archeologie, genetiky, biologie, zoologie. Motivací je lepší vysvětlení lidské kognice a chování v evolučně historickém kontextu. Srovnej s vývojovou psychologií, paleopsychologií, kognitivní archeologií. Viz též archetyp, atavismus, sociobiologie.

varianta evolučních algoritmů, která využívá „přirozenou“ reprezentaci problému. Variačními operátory jsou mutace a rekombinace. Viz též distribuované evoluční algoritmy, dynamické modelování, elitismus, ENCORE, evoluční programování, evoluční výpočty, genetické algoritmy, genetické programování, modelování.

výpočty založené na evolučních algoritmech. Viz též dynamické modelování, elitismus, ENCORE, evoluční programování, evoluční strategie, genetické programování, genetické algoritmy, modelování, simulace.

1. zvýšená dráždivost, neklid, podráždění, vzrušení (encyklopedie Universum A-Z 2003); 2. bezprostředně realizovaný proces přenosu signálu po nějakém podnětu v nervové soustavě. Viz též neuron, šíření excitace, vybuzení.

viz kognitivně-interakcionistická expanze

viz očekávání návštěvníků

kontrolovaný proces, v němž jsou známy podmínky provádění experimentu. Typickým experimentem v přírodních vědách je postup, kdy část podmínek (parametrů) je měřena, zaznamenávána a udržována konstantní (semikonstantní), část je měněna a je měřena odezva zkoumaného systému. Experimentem je i sledování vývoje systému z předem daného počátečního stavu. Experiment je zpravidla jednodušší realizovat v přírodních vědách (jednodušší systémy, kontrolovatelné parametry, kvantifikovatelné výstupy). V kognitivní vědě jsou měřeny (zaznamenávány) psychické, behaviorální i fyzické (fyziologické, biochemické) odezvy kognitivního systému na vnější, případně i vnitřní podněty a působení. Viz též empirická znalost, mentální rotace, psychometrie.

součást kognitivní psychologie, zabývající se vztahem mezi fyzickými a environmentálními vlastnostmi prostředí a estetickou odezvou lidí na ně. Viz též ekologická psychologie, ekologický přístup.

jedna z aplikací slabé umělé inteligence, počítačový systém, který se blíží rozhodování experta. Sestává ze znalostní báze (angl. knowledge base), obsahující fakta a heuristiky (někdy jsou heuristiky jako pravidla rozhodování – angl. decision rules – uváděny zvlášť) a rozhodovací části (angl. inference engine), která aplikuje odpovídající heuristiky na znalostní bázi. Expertní systémy tedy napodobují činnost lidských expertů při řešení problémů. Snaží se využít vhodně zakódované speciální znalosti s cílem dosáhnout v dané problémové oblasti rozhodování kvalitativně srovnatelného s expertem. Podle OLEJ – PETR (1997) jsou expertní systémy „počítačové programy pro řešení takových úloh, které jsou všeobecně považovány za obtížné a jejichž uspokojivé řešení může provést pouze specialista v daném oboru (expert)“. Viz též reprezentace znalostí, systém pro podporu rozhodování, znalostní systém.

viz deklarativní paměť

druh psychotropních látek, jejichž podávání může vést ke stavu extáze (extatickému stavu) jako jednomu ze změněných stavů vědomí. Viz též euforika, fantastika, farmakopsychologie, hypnotikum, halucinogeny, neurofarmakologie.