viz ideální Já

viz minimální Já

viz narativní Já

viz okamžité Já

viz zrcadlové Já

viz jasnovidnost

též jasnozřivost, jasnovidectví; jedna z předpokládaných a široce diskutovaných forem mimosmyslového vnímání, vnímání informací, které nejsou dostupné smyslům (obsah uzavřených objektů, vzhled vzdálených míst, obsah vzdálené události – angl. retrocognition), resp. předpovídání budoucích událostí (předpovídání budoucnosti, angl. precognition). Její existence není všeobecně přijímána ani prokázána. Viz též parapsychologie.

viz jasnovidnost

systematický způsob spojování symbolů, zpravidla pro vyjádření určitého tvrzení akusticky nebo písemně. Má dvě základní formy – přirozené jazyky a umělé jazyky (např. programovací jazyky). Podle Alajouanine 1968 je jazyk „výsledek složité neuronální činnosti, dovolující vyjadřovat a vnímat duševní stavy prostřednictvím sluchových a grafických znaků nebo gest při využití senzorických a motorických funkcí, které k tomuto účelu nebyly prvotně specializovány“. Viz též Brockova oblast, řeč, symbolická reprezentace, Wernickova oblast.

viz přirozený jazyk

viz umělý jazyk

též SPECT; technika založená na detekci krátkovlnného (gama) záření vhodných izotopů, které jsou vpraveny do krve. Počítačové zpracování umožňuje vytvářet dvou- nebo třírozměrné funkční obrazy procesů v mozku, není určena pro zobrazování anatomie. Mezi výhody patří nízká cena a funkční zobrazování, nevýhodami jsou zátěž ionizujícím záření a nižší prostorové i časové rozlišení (MAZZIOTTA 2000 cit. v KOUKOLÍK 2002). Viz též elektroencefalografie, evokované potenciály, funkční magnetická rezonance, funkční nukleární magnetická rezonance, funkční zobrazování mozku, jednofotonová emisní tomografie, magnetická rezonanční spektroskopie, magnetoencefalografie, mapování, neurobiologie, neurobiologický proces, neurofyziologie, neurokognitivní, neuropsychologie, počítačová tomografie, pozitronová emisní tomografie.

viz fí jev

viz fenomenální prostředí

viz mentální jevy