názor, že mentální procesy jsou autonomní a mohou vysvětlit chování organismů, naopak však nemohou být zcela vysvětleny fyzikálními jevy. Významným představitelem mentalismu byl N. Chomsky. Protipólem mentalismu je mechanicismus. Srovnej biologizace, biologický naturalismus. Viz též dualismus, filosofie myšlení, funkcionalismus, fyzikalismus, konekcionismus, materialismus, naturalismus, paralelismus.

souhrn mentálních stavů, změn a procesů. Za primární jev může být považováno vědomí, které je integrujícím prvkem pro další jevy, jakými jsou např. pocity, přání, rozhodnutí, emoce. Srovnej kognitivní proces. Viz též myšlenková operace.

viz mentální slovník

též přirozená logika; představa o tom, že lidé disponují implicitně danými (předem danými, vrozenými) pravidly, která by se bez sociálně-kulturního vlivu využívala v lidském myšlení, usuzování, rozhodování. V současnosti mají být tato pravidla nahrazena/nahrazována formální logikou a dalšími přístupy, které jsou osvojovány v procesu kulturního a sociálního vývoje osobnosti, a to zejména učením. Viz též archetyp, intuice, lidová biologie, lidová psychologie, lidová sociologie, subkognice.

1. běžné pojetí: způsob uložení obrazů fyzického světa a vztahů mezi objekty v mozku, charakteristický individuální (subjektivní) deformací směrů, tvarů, vzdáleností apod. Někdy je příliš zužována na mentální obraz geografické oblasti světa, resp. na fyzický obraz – např. fyzický obraz konkrétního města. Je obecnějším pojmem než kognitivní mapa a percepční mapa (obě jsou specifickými typy mentální mapy). Pro cestovní ruch má mentální mapa minimálně následující významy – výrazně ovlivňuje výběr destinace, pro cestujícího je podkladem pro orientaci v terénu, uložený obraz destinace ovlivňuje způsob komunikace návštěvníka o destinaci (např. doporučení návštěvy destinace známým), je využitelná pro výzkum percepce (vnímání) turistických regionů návštěvníkem. Viz též genius loci, kognitivní mapa, kognitivní proces, návštěvnický management, percepční mapa; 2. specificky: způsob uložení obrazu virtuálního světa, vytvářeného počítačem, v lidském mozku (např. obraz konkrétní soustavy webovských stránek). Stejně jako obraz reálného světa je zjednodušený, deformovaný. Zobecněním je pojetí, že mentální mapa je obrazem reálného i virtuálního světa v lidském mozku (podle PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002).

viz kognitivní mapování

1. obecně: vnitřní reprezentace informací/znalostí/obrazu reálného nebo virtuálního světa, která specificky koresponduje s tím, co je reprezentováno. Může zahrnovat analogické, symbolické či propoziční (výrokové) formy reprezentace poznatků (podle STERNBERG 2002); 2. specificky: konkrétní mentální reprezentace problémové situace, která může být využita pro řešení problému. Srovnej kognitivní modelování.

mentální reprezentace, která je podobná obrazu. Viz též hypotéza dvojího kódování, mentální rotace, obraz, představa.

viz kognitivní proces

též kognitivní reprezentace, interní reprezentace; mentální obsah percepcí, obrazů, myšlenek, přání, vzpomínek, hypotéz apod. Není žádný důvod předpokládat, že tato reprezentace se skládá z diskrétních entit, naopak jde o složité propojení, vytvářející více nebo méně ohraničené a navíc dynamicky se měnící části myšlení. Viz též fuzzy logika, hypotetický konstrukt, kódování, kognitivní mapování, kognitivní obsah, mentální obraz, nestrukturované mentální mapování, percepce, smysl, strukturované mentální mapování;

výrazný deficit kognitivních funkcí. Viz též idiot savant.

experiment, který spočívá v pokusu ztotožnit dvě tělesa jejich myšlenkovou rotací v prostoru. Smyslem pokusu je testovat způsob mentální reprezentace těles. Bývá součástí testů zrakově-prostorové inteligence. Viz též mentální obraz, reprezentace prostoru.

též mentální lexikon; souhrn všech slov, gramatických pravidel pro spojování slov a slovních spojení, které mají pro člověka nějaký význam. To podmiňuje transformaci slyšených a čtených slov na významová spojení a také opačný proces převodu tvrzení na slovní reprezentaci. Viz též lingvistika, mentální reprezentace, řeč, sémantika, symbolická reprezentace.

stav individuální psychiky. Viz též mentální jevy.

úroveň duševních schopností, vztažená k chronologickému věku, resp. věk, ke kterému jsou přiřazeny typické mentální schopnosti, dosažené v tomto věku. Koncept je dobře použitelný pro deskripci duševního vývoje dětí, popis poklesu duševních schopností starých osob, resp. pro popis schopností mentálně postižených dospělých. Může být zjišťován testy inteligence. Viz též intelekt, inteligence, IQ, teorie vícenásobných inteligencí.

interní i externí změny metabolismu (srdečního rytmu, hloubka a frekvence dýchání, krevního tlaku, barvy kůže atd.), související se změnami fenomenálního prostředí nebo behaviorálního prostředí. Vnější projevy metabolického chování jsou součástí nonverbální komunikace. Viz též chování, sedativa, stimulanty, stres, verbální chování.

viz funkcionalismus

individuální poznávání procesu přemýšlení a poznávání daným jedincem. Cílem může být zlepšování individuálních kognitivních schopností. Srovnej metapaměť. Viz též introspekce, kognice, kognitivní věda, subkognice, teorie poznání.

představy a znalosti o možnostech a vlastnostech vlastní paměti individua a o různých strategiích zapamatování si pro různé situace a různé obsahy paměti (např. využívání mnemotechnických pomůcek). Je součástí metakognice. Viz též metoda loci, učení, zapomínání.

sekundární vyšší potřeba (podle klasifikace Maslowa) – k vyšším potřebám patří seberealizace, čest, spravedlnost apod. Viz též hierarchie potřeb, Maslowova pyramida potřeb, základní potřeba.