viz sémantická paměť

viz senzorická paměť

viz sluchová paměť

viz topografická paměť

viz zraková paměť

viz zrakově-rozpoznávací paměť

viz zvuková paměť

viz okamžitá paměť

viz záblesková paměť

proces přeměny vnímaného podnětu na určitý kód, který je poté zaznamenán v paměti. Viz též dekódování, dlouhodobá paměť, hypotéza dvojího kódování, kódování, mneme, paměťové stopy, plasticita mozku, specifičnost kódování.

představa o způsobu uložení informace v mozku, vycházející z neurobiologického základu paměti. Jednou z variant paměťových stop jsou engramy. Viz též dekódování, dlouhodobá paměť, hipokampus, hypotéza dvojího kódování, kódování, mneme, neurobiologie, paměťové kódování, paralelní vyhledávání, plasticita mozku, sériové vyhledávání, specifičnost kódování, vybavování, zapomínání, zpracování informací.

jedna z metod vnímání vzdálenosti objektů – bližší objekty, které se pohybují po kružnici okolo pozorovatele (tak je efekt nejzřetelnější, samozřejmě se projevuje i při jiných směrech pohybu s výjimkou pouhého vzdalování objektu od pozorovatele), se pohybují úhlově rychleji než objekty vzdálenější. Viz též binokulární disparita, fí jev, efekt rybího oka, monokulární vodítka prostorové hloubky, percepce hloubky, percepční dovednost, percepční konstanta, vizuální percepce prostoru.

názor, že ačkoli se mentální a fyzické procesy objevují současně, není mezi nimi příčinná interakce. Srovnej biologický determinismus. Viz též biologizace, determinismus, dualismus, funkcionalismus, fyzikalismus, komputacionalismus, konekcionismus, mentalismus, naturalismus.

způsob vyhledávání v paměti, kdy jsou informace vybavovány tak, že se vyhledá více informací najednou v daném časovém intervalu. Předpokládá se, že paralelní vyhledávání je typické pro dlouhodobou paměť. Viz též model procesu paralelní distribuce, sériové vyhledávání, vybavování, zpracování informací.

zpracování dat, které na počítačích probíhá současně na několika procesorech. Běžnou architekturou počítačů je zatím von Neumannova architektura se sériovým zpracováním. Podmínkou paralelního zpracování je skutečnost, že výstupy jednotlivých nezávislých zpracování jednou strukturou nejsou nutné jako vstupy pro současně prováděné zpracování jinou strukturou. Pro lidský mozek je typické paralelní zpracování. Srovnej kaskádové zpracování. Viz též architektura poznávání, konekcionismus, neuronové sítě, zpracování informací.

zkoumání psychických jevů, které nejsou (ani v principu) objasnitelné současnou „oficiální“ vědou (angl. mainstream science, conventional science). Parapsychologie má dvě hlavní součásti podle povahy jevů – mimosmyslové vnímání (viz jasnovidnost, předpovídání budoucnosti) a anomální jevy, zážitky a manipulace v prostoru (telekineze – angl. psychokinesis, telekinesis; reinkarnace – angl. reincarnation, mimotělové zkušenosti – angl. out-of-body experiences a zážitky ve stavu klinické smrti – angl. near-death experiences). Viz též geopsychika.

též temenní lalok; oblast mozkové kůry v temenní části hlavy, která se významně podílí na zpracování somatosenzorických informací (stav a poloha těla) a na schopnosti číst a interpretovat symboly. Viz též frontální lalok, laloky, lidský mozek, lokalizace, lokalizace funkcí, okcipitální lalok, temporální lalok.

proces nezávislý na vůli vnímat, percepce podnětů přicházejících z vnějšího nebo vnitřního prostředí jedince (světlo, zvuky, silné vůně). Viz též aktivní pozornost, bezděčnost, nevědomí, podvědomí, předvědomí.

viz kognitivní penetrabilita

též vnímání; proces přijímání a vnímání vnějších i vnitřních podnětů smyslovými orgány a receptory a jejich výběr, organizace a interpretace, proces získávání vjemů. Jinak (úžeji) vymezeno: proces, v němž člověk porozumí informacím, přijímaným jeho senzory. Podle STERNBERG (2002) „soubor psychických procesů, na jejichž základě v mozku rozpoznáváme, třídíme, spojujeme a přisuzujeme význam počitkům, získaným od podnětů z prostředí“. Je výrazně ovlivněn kvalitou smyslových orgánů a primárním zpracováním jejich výstupů nervovou soustavou, včetně předchozí zkušenosti. Může dojít i k vytvoření iluze. Viz též binokulární disparita, efekt rybího oka, feromon, fí jev, kognitivní psychologie, mimosmyslové vnímání, monokulární vodítka prostorové hloubky, nepřímá percepce, paralaxa pohybu, počitek, percepce hloubky, percepční činnost, percepční diversita, percepční dovednost, percepční konstanta, percepční mapa, percepční potenciál, percepční prostředí, percepční diverzita, podprahové vnímání, práh vnímání, přímá percepce, senzibilizace, smysl, senzorický potenciál, smyslový klam, stereopse, vizuální iluze, vizuální percepce prostoru, vjem, zraková paměť, zrakově-prostorová dovednost, zrakově-prostorová inteligence.