schopnost člověka vnímat vzdálenost objektů a tím i jejich hloubku. Přestože na sítnici oka vzniká dvourozměrný obraz, je především díky vzdálenosti očí a interpretaci těchto obrazů ve vizuálním systému transformován obraz na trojrozměrný (viz binokulární disparita). Vedle binokulární disparity se však na něm podílí také vyhodnocení vzájemné velikosti objektů, perspektivy, vzájemného překrývání objektů, rychlosti pohybu objektů (viz paralaxa pohybu), zřetelnosti objektů atd., jde tedy o vysoce komplexní vyhodnocení. Viz též fí jev, efekt rybího oka, monokulární vodítka prostorové hloubky, percepční dovednost, percepční konstanta, smyslový klam, stereopse, topografická paměť, vizuální iluze, vizuální percepce prostoru, zraková paměť, zrakově-prostorová dovednost, zrakově-prostorová inteligence.

viz vizuální percepce prostoru

viz amodální percepce

viz inteligentní percepce

viz konstruktivní percepce

viz modální percepce

viz nepřímá percepce

viz přímá percepce

souhrn všech pasivních i aktivních (mikro i makropohyby) smyslových činností, které zajišťují příjem, sledování a primární zpracování vnějších i vnitřních podnětů. Viz též percepce, receptor.

1. obecně: rozmanitost vjemů, zážitků vnímaných danou osobou; 2. aplikace v cestovním ruchu: rozmanitost vjemů, zážitků vnímaných návštěvníkem, v jehož rámci je mimo jiné žádoucí splnit jeho očekávání. (PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Viz též očekávání návštěvníků, percepce.

schopnost jedince přesně vnímat, rozlišovat a porovnávat vnímané podněty (např. vnímání a rozlišování barev, vůní, chutí, předmětů v prostoru). Viz též binokulární disparita, fí jev, efekt rybího oka, monokulární vodítka prostorové hloubky, percepce hloubky, percepční konstanta, smyslový klam, topografická paměť, vizuální iluze, vizuální percepce prostoru, zraková paměť, zrakově-prostorová dovednost, zrakově-prostorová inteligence.

viz smyslová iluze

viz psychologicky únosná kapacita

vyjádření stálosti vnímání obrazu objektů, přestože se jejich vzdálenost a tím i velikost obrazu na sítnici mění. Je výsledkem učení a vyvíjí se postupně s věkem. Srovnej percepce hloubky. Viz též binokulární disparita, distální podnět, fí jev, efekt rybího oka, monokulární vodítka prostorové hloubky, proximální podnět, smyslový klam, vizuální iluze, vizuální percepce prostoru, zraková paměť, zrakově-prostorová dovednost, zrakově-prostorová inteligence.

odraz vnějšího světa, vytvářený v mozku jako syntéza smyslových vjemů a předchozí zkušenosti se zpracováním smyslových vjemů. Předchází vytvoření kognitivní mapy, je individuální (jiný vstup ze smyslových orgánů, jiný způsob zpracování v mozku), je součástí percepčního prostředí. Je jedním z typů mentální mapy (podle PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Viz též mentální obraz, nepřímá percepce, percepce, počitek, přímá percepce, smysl, vjem.

souhrnná kvalita všech smyslů daného individua ve spojení se způsobem jejich zpracování v nervové soustavě. Může mít korelaci (přesněji jeho jednotlivé součásti) se strukturou kognitivních map a s procesem kognitivního mapování. Srovnej senzorický potenciál. Viz též percepce, smyslové čidlo, senzorický proces, smyslová psychologie, smyslové čidlo.

též vjemové prostředí; prostředí, které vzniká zpracováním smyslových vjemů, předchozí zkušenosti, kulturním a sociálním působením, a je individuálním, a tedy aktivně spoluvytvářeným, obrazem jevového prostředí. Jeho součástí je behaviorální prostředí (resp. percepční prostředí je s behaviorálním prostředím úzce provázáno). Srovnej obraz světa, perceptuální model (PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Viz též fenomenální prostor, fenomenální prostředí, kognitivní proces, nepřímá percepce, Obr. 1, percepční mapa, přímá percepce.

součást psychologie, zabývající se způsobem percepce (např. jak lidé mohou vnímat barvy) a jejími neurofyziologickými základy. Viz též kognitivní psychologie, neurofyziologie, percepční mapa, percepční prostředí.

viz vjem

vnitřní (mentální) reprezentace světa (přesněji jeho části), založená na předchozích znalostech a zkušenostech, která může být využita pro vysvětlení aktuální fyzické stimulace. Srovnej obraz těla. Viz též ideální Já, introspekce, kognitivní mapa, mentální mapa, mentální obraz, mentální reprezentace, minimální Já, narativní Já, okamžité Já, odraz, percepční mapa, sebepercepce.