hypotéza tvrdící, že existuje velmi blízké spojení mezi lidskou řečí a lidským myšlením. Existuje její silná varianta (viz determinace řečí) a slabší varianta (viz relativita řeči). Viz též jazyk, kognitivní lingvistika, lingvistika.

představa, obraz o vlastní osobě, mentální mapa vlastní osoby. Je typické, že sebeobraz podléhá různě velkému zkreslení u různých jedinců. Studován je rozdíl mezi tím, jakým chci být – za koho se považuji – jaký ve skutečnosti jsem. Tento rozdíl musí být zvažován při konstrukci a interpretaci různých dotazníkových a anketárních šetření. Viz též autoanalýza, ideální Já, introspekce, minimální Já, narativní Já, okamžité Já, obraz těla, sebepercepce, sebepojetí.

vnímání sebe sama. Sebepercepce je ovlivněna vlastnostmi smyslových orgánů a také významem, který člověk přikládá různým částem těla. Dochází ke zkreslování, které je někdy objektivně determinováno – např. vnímání vlastního hlasu je ovlivňováno morfologií hlavy a přenášením akustických kmitů do sluchového ústrojí nejen vzduchem. Viz též autoanalýza, ideální Já, introspekce, minimální Já, narativní Já, okamžité Já, obraz těla, sebeobraz. sebepojetí.

představa sebe sama, to, jak jedinec nahlíží sám sebe. Na rozdíl od sebehodnocení je v sebepojetí zdůrazněna kognitivní složka. Odvíjí se z něj celkové zaměření osobnosti (encyklopedie Universum A-Z 2003). Viz též autoanalýza, introspekce, psychologický profil.

viz introspekce

uskutečňování individuálních představ o rozvoji vlastní osobnosti a případně i změně světa okolo sebe, v Maslowově pyramidě potřeb nejvýše stojící potřeba. Viz též hierarchie potřeb, metapotřeba, základní potřeba.

skupina drog (např. barbituráty, antihistaminika, alkohol , marihuana, hašiš), která snižuje stav vybuzení. Některé z nich se využívají v medicíně, např. pro utlumení nežádoucích fyziologických či psychických reakcí. Srovnej stimulanty. Viz též euforika, extancia, fantastika, farmakopsychologie, hypnotika, neurofarmakologie, psychofarmaka, psychotropní látky, změněný stav vědomí.

způsob výpočtu, při němž je následující etapa výpočtu zpracována až po kompletním ukončení předchozí etapy výpočtu. Sekvenční zpracování je typické po současné počítače. Srovnej kaskádové zpracování, paralelní zpracování, sériové zpracování. Viz též evoluční algoritmus, genetický algoritmus, sériové vyhledávání, paralelní vyhledávání, zpracování informací.

předpokládaný systém v paměti, založený na obecných znalostech a sémantických pravidlech, typ dlouhodobé paměti. U znalostí uložených v sémantické paměti není patrný vztah k situaci, v níž byly získány (tedy kdy a kde byly získány). Je součástí deklarativní paměti. Srovnej epizodická paměť. Viz též lingvistika, obecná kognitivní mapa, okamžitá paměť, procedurální paměť, sémantika, sémantická síť, úrovně zpracování.

reprezentace znalostí, která popisuje objekty a vztahy mezi nimi pomocí značených propojení (reprezentují vztahy mezi slovy nebo myšlenkami) a uzlů (zastupujících slova nebo myšlenky). Je jednou z forem symbolické reprezentace, resp. deklarativní reprezentace. Srovnej konekcionismus. Viz též deklarativní paměť.

původ slova z řeckého séma – znak; 1. umělá inteligence: a teorie myšlení: soubor pravidel a vztahů mezi vnitřní reprezentací reality a realitou; sémantika dává reprezentaci význam. V užším smyslu je sémantika soubor pravidel a vztahů v rámci mentální reprezentace. Viz též symbolická architektura; 2. lingvistika: část jazykovědy zkoumající význam jazykových jednotek a struktur lexikálních i gramatických (UNIVERSUM 2003). Viz též jazyk, řeč, syntaxe; 3. programovací jazyky: soubor pravidel, který určuje logický význam jednotlivých výrazů jazyka.

zvýšení senzorické citlivosti na určité podněty, které vzniká z vnitřních i vnějších příčin – např. současným působením jiného druhu podnětu, vnitřní potřebou. Viz též dishabituace, habituace, podmíněný reflex, práh vnímání, podprahový podnět, prahový podnět.

(angl. sensomotor stadium) Piagetovo vývojové stadium (angl. Piaget's development stage), v jehož průběhu dítě (přibližně ve věkovém rozmezí od narození do dvou let) postupně přizpůsobuje motorické projevy (např. reflexy) v reakci na vstupní informace získané smysly s cílem dosáhnout svého záměru. Zahrnuje nárůst počtu i zvýšení složitosti senzorických a motorických schopností (STERNBERG 2002). Viz též adaptace, formálně operační myšlení, kognitivní vývoj, konkrétní operace, předoperační stadium, vývojová psychologie.

stav, kdy se živočich nachází v prostředí s neobvykle malým množstvím podnětů. To vede k fyziologickému vlivu na nervovou soustavu - k částečné ztrátě její funkčnosti a dokonce k poškození mozku. Sekundárně se zřejmě projevuje i vliv na vývoj tělesných dispozic v rámci ontogeneze. Pozorované důsledky senzorické deprivace jsou argumentem pro jeden ze základních předpokladů funkce neuronových sítí - posilována jsou v nich spojení, která jsou využívána. Viz též plasticita mozku, plasticita nervového systému, synapse.

viz okamžitá paměť

souhrnná kvalita všech smyslů daného individua. Pojem byl zaveden v souvislosti s výzkumem, probíhajícím na FIM UHK. Očekává se jeho korelace (přesněji korelace jeho součástí) s kognitivními mapami a s procesem kognitivního mapování. Srovnej percepční potenciál. Viz též percepce, smyslové čidlo, senzorický proces, smyslová psychologie, smyslové čidlo.

činnost smyslového orgánu, která je vyvolaná vnějšími nebo vnitřními podněty. Tvoří fyziologický základ percepce, kterou je však nutné chápat jako kognitivní proces. Viz též neurobiologický proces, percepce, senzorický potenciál, smysl, smyslová psychologie, smyslové čidlo, vjem. (volně podle HARTL – HARTLOVÁ 2000)

způsob vyhledávání v paměti, kdy je informace vybavována postupně záznam po záznamu. Předpokládá se, že u krátkodobé paměti probíhá sériové vyhledávání, zatímco pro dlouhodobou paměť je typické paralelní vyhledávání. Viz též vybavování.

zpracování informací postupně, krok po kroku, kdy následující krok zpracování následuje až po skončení kroku předcházejícího. Srovnej kaskádové zpracování, paralelní zpracování, sekvenční zpracování.

též chunking; organizování informací do skupin či shluků, které samy o sobě mohou být složeny také ze skupin či shluků. To zvyšuje kapacitu paměti pro práci s informacemi – může se projevit např. u pracovní paměti. DUNLOP 1993 uvádí jako příklad paměť šachistů, kteří si pozice na šachovnici pamatují s využitím pozic logicky spolu propojených skupin figur. Shlukování může být podpořeno tréninkem, učením.