- Hlavní strana
- Konference 2009
- Pozvánka
- Přihláška na konferenci
- Seznam účastníků
- Témata konference
- Důležité termíny
- Forma příspěvku
- Program konference
- Programový výbor
- Organizační výbor
- Přednášející pro plenární jednání
- Ubytování
- Mapa ubytování v Hradci Králové
- Údaje pro platbu konferenčního poplatku
- Pozvánka Kognice 2009
- Kontakt
- Přihláška na konferenci 2009
- Výkladový slovník
- Databáze zdrojů a informací
- Diskusní fórum
Vítejte! Dnes je Pátek 22. listopadu 2024 - Svátek má Cecílie, zítra Klement
Výkladový slovník
subcepce (angl. subception)
subpercepce; nevědomé vnímání velmi slabých podnětů a podnětů překrytých šumem okolí. Velmi blízkým pojmem/synonymem je podprahové vnímání. Viz též mimosmyslové vnímání, nevědomí, počitek, podprahový podnět, podvědomí, subkognice, šum, vjem.
subkognice (angl. subcognition)
schopnost člověka učit se, poznávat a řešit problémy pomocí postupů, které si plně neuvědomuje a vědomě je nekontroluje. Subkognicí je např. kreativita a intuice. Viz též metakognice, nevědomí, podvědomí, poznávání.
subpercepce (angl. subception)
viz subcepce
subsymbolická reprezentace
viz distributivní reprezentace
subsymbolický přístup (angl. subsymbolic approach)
přístup k vysvětlení lidského myšlení, který kombinuje manipulaci se symboly a obrazce (sítě), které je propojují. Využívání tohoto přístupu souvisí s jedním ze základních problémů konekcionistických přístupů – mozek manipuluje se symboly, např. při řešení matematických úloh. Současně je ale založen na paralelním zpracování informací v neuronových sítích. Základní otázkou pro konekcionismus proto je, jak je možné spojit oba přístupy, resp. jak vznikne manipulace se symboly ze subsymbolické nebo plně konekcionistické reprezentace (podle REDDING 2004).
sugesce (angl. suggestion)
1. obecně: lidská vlastnost nekriticky přejímat myšlenky jiných – v běžném životě je přikládán větší význam myšlenkám autorit – učitelů, vědců, politiků apod. (volně podle HARTL – HARTLOVÁ 2000); 2. běžně: akt ovlivňování myšlení, cítění a jednání jedince, uskutečňující se v bdělém stavu tohoto jedince nebo v hypnóze, a to prostřednictvím slov a výroků působících na jeho city. Sugesce je podmíněna určitou mírou sugestibility jedince, na něhož má působit, její míra a úspěšnost závisí také na inteligenci jedince a na prostředí, v němž je uskutečňována (podle encyklopedie Universum A-Z 2003). Viz též změněný stav vědomí.
superego (angl. super-ego)
též nadjá; v psychoanalýze jedna ze základních součástí osobnosti, jehož funkcí je zejména sebeovládání jako výsledek učení sociálního chování od rodičů a sebereflexe. Viz též ego, introspekce, narativní Já, sebepercepce.
svědomí (angl. conscience)
forma prožívání morálního hodnocení vlastních činů, motivů a citů (HARTL – HARTLOVÁ 2000); volně podle encyklopedie Universum A-Z 2003: obecný náhled na mravní dobro vůbec a z toho vyplývající závaznost pro svobodné jednání; v užším smyslu mravní posuzovací schopnost, která zavazuje jednotlivce v jeho osobním jednání a která se manifestuje na základě zvažování mezi volitelnými hodnotami před každým činem, jeho připouštěním nebo varováním před ním a po činu jeho schválením či odmítnutím (lítost, pocit viny, snaha o nápravu atd.). Svědomí vychází ze světa hodnot a společenských nebo náboženských norem, který je v různých kulturách velmi rozdílný.
svoboda
viz svobodná vůle
svobodná vůle (angl. free will)
svoboda; pocit jedince, že vnější vlivy mají na jeho rozhodování malý vliv a že může jednat na základě svého vnitřního rozhodnutí. Svobodná vůle bývá vysvětlována hypotézou kvantové biologie. Existence či neexistence svobodné vůle (determinismus chování) je jednou ze základních otázek kognitivních věd, mimo jiné ve vztahu umělé inteligence a lidského myšlení, a také základem úvah, zda jsou lidé odpovědni za své činy. Podle DUNLOP 1993 existuje několik základních názorových směrů. „Tvrdý“ determinismus (angl. hard determinism) zastává názor, že veškeré jednání člověka je podmíněno a objektivně určováno (geneticky, zkušeností), což člověka zbavuje morální odpovědnosti za jeho chování. Toto pojetí není rozšířeno v běžném životě – např. pojetí soudnictví má základ v odpovědnosti lidí za své činy. „Měkký“ determinismus (angl. soft determinism) vychází z představy, že ačkoli veškeré jednání lidí je determinováno, lidé jsou v některých případech odpovědni za své činy, pokud vycházejí z jejich vnitřních psychických stavů. Pozice indeterminismu (angl. libertarianism) je založena na tom, že lidé jsou morálně odpovědní za své činy, pokud byly vykonány na základě svobodné volby. Oba směry determinismu jsou založeny na fyzikalismu, indeterminismus je založen na dualismu.
symbol (angl. symbol)
entita, která (dohodnutým způsobem) zastupuje skupinu fyzických nebo abstraktních entit, např. dopravní značka, odborný termín. Může mít emocionální obsah – např. erb, znak sportovního klubu, vlajka. Srovnej pojem. Viz též abstrakce, generalizace, parietální lalok, symbolizace, symbolická reprezentace, identita.
symbolická architektura (angl. symbolic architecture)
klasický názor na architekturu myšlení, jehož základem je předpoklad, že myšlení je založeno na manipulaci se symboly, přičemž se využívá pravidel pro manipulaci. Symbolická architektura se zpravidla používá pro popis a modelování vyšších kognitivních funkcí. Zásadně rozdílným přístupem jsou konekcionistické modely. Viz též CRUM, CRUMBS, distributivní reprezentace, funkcionální architektura, konekcionismus, LISP, logické myšlení, mentální reprezentace, modelování, Prolog, reprezentace znalostí, sémantická síť, symbol, symbolická reprezentace, neuronová síť, umělá inteligence.
symbolická logika
viz formální logika
symbolická reprezentace (angl. symbolic representation)
převedení mentálních objektů na symboly a kognitivních funkcí (kognitivních procesů) na manipulaci a vztahy mezi symboly, tedy vysvětlování funkcí lidského myšlení převedením kognitivních procesů na manipulaci se symboly a vztahy mezi symboly s využitím pravidel pro manipulaci a strukturu vztahů. Filosofickým základem je výpočetně-reprezentační funkcionalismus (viz funkcionalismus). Srovnej konekcionismus. Viz též analogická reprezentace, CRUM, CRUMBS, distributivní reprezentace, funkcionalismus, funkcionální architektura, modelování, reprezentace znalostí, sémantická síť, symbolická architektura, symbolická umělá inteligence, neuronová síť, umělá inteligence.
symbolická umělá inteligence (angl. symbolic artifical inteligence, symbolic AI)
přístup k umělé inteligenci, který zdůrazňuje význam pravidel pro manipulaci se symboly různého druhu (viz např. sémantické sítě). Srovnej konekcionismus (podle DUNLOP 1993).
symbolické kognitivní modelování (angl. symbolic cognitive modelling)
viz kognitivní modelování
symbolický přístup (angl. symbolic approach)
viz symbolická reprezentace
symbolizace (angl. symbolization)
proces převodu částí jevového prostředí nebo percepčního prostředí na jejich jednodušší symbolické vyjádření, resp. vnímání fenomenálního prostředí nebo percepčního prostředí v podobě symbolů. Člověkem a komunitou široce využíváno, studováno psychologií, sociologií a dalšími obory. Vybrané jevy a aplikace: kartografie – kódování prostorových objektů do symbolů v mapách (bodové, plošné, liniové), komunita – vytváření kulturních a sebeurčujících symbolů, marketing – vytváření a využívání image, loga, obchodní značky. Symboly jsou obvyklou součástí kognitivních map, resp. mohou významně ovlivňovat očekávání před seznamováním s neznámým prostředím. V cestovním ruchu využívání symbolů pro danou destinaci (Paříž – Eiffelova věž, Indie – Tádž Mahal, Praha – Pražský hrad) jako motivační prvek pro volbu destinace, lovecký cestovní ruch trofej jako symbol vítězství nad zvířetem, suvenýry (symbolizace prvků destinace). Symboly se mohou různě prolínat, překrývat, navazovat na sebe (PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Viz též genius loci, kognitivní ekonomie, pojem.
synapse (angl. synapse)
místo spojení dvou neuronů, a to prostřednictvím propojení jejich axonů a dendritů. Jeden neuron může být propojen s dalšími neurony stovkami až stovkami tisíc synapsí, typická je dynamika změn synaptických propojení, což je spojeno s krátkodobou pamětí (dočasná propojení) i dlouhodobou pamětí (trvalejší propojení). Viz též mneme, neurotransmiter, paměťové stopy, plasticita mozku, plasticita nervového systému, senzorická deprivace.
synergie (angl. synergy)
označení pro takové vlastnosti systému, které nelze chápat jako pouhý lineární součet vlastností jeho částí (pokud je vůbec smysluplná dekompozice). Synergický (angl. synergistic, synergetic) systém má tedy nelineární vlastnosti. Často se uvažuje synergie zúženě ve smyslu kladného účinku (což platí např. pro biologické systémy). Výrazné synergické vlastnosti má lidské myšlení. Viz též gestalt psychologie, holismus, teorie systémů, zpětná vazba.