kognitivní procesy mentální reprezentace, při nichž jsou relevantní informace odlišovány od irelevantních (STERNBERG 2002)

myšlenkové procesy zahrnující nové kombinování relevantních informací (STERNBERG 2002)

kognitivní procesy obsahující nové pochopení toho, jak mohou dosavadní poznatky souviset s novými informacemi (STERNBERG 2002)

simulace reálného světa technickými prostředky, propojenými s výkonným počítačem (datová helma, datové rukavice, datový oblek, 3D kino). Virtuální realita je využívána v zábavních parcích, v medicíně, vojenství, architektuře, strojírenství, letectví atd. Čím více smyslů je zapojeno v rámci simulace reálného světa (zrak, čich, změny polohy těla, hmat, vibrace aj.), tím více se percepce blíží percepci reálného světa (podle PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002).

též optická iluze; mentální deformace vizuální percepce, při níž jsou vizuální stimulace vnímány nekorektně. Příkladem jsou fata morgána , zdánlivě rozdílná velikost Měsíce v nadhlavníku a nízko nad obzorem, nesprávná interpretace délky stejných úseček obklopených vhodně zvolenými dalšími čarami atd. Viz též binokulární disparita, dvojznačný obraz, efekt rybího oka, fí jev, monokulární vodítka prostorové hloubky, percepce hloubky, smyslový klam, vizuální percepce prostoru, vliv kontextu.

jedna z kognitivních funkcí, která zajišťuje příjem a zpracování vizuálních informací o okolním světě. Součástí je rozpoznávání objektů v prostoru a vytváření vztahů mezi nimi. Viz též binokulární disparita, kognitivní mapa, monokulární vodítka prostorové hloubky, percepční mapa, orientace, percepční dovednost, prostorové učení, prostorová lokalizace, topografická paměť, zraková paměť, zrakově-prostorová inteligence.

nežádoucí a necitlivá změna vzhledu městské nebo kulturní krajiny umístěním reklam, poutačů, stojanů, vývěsních cedulí, neónových světel apod. Může výrazně negativně ovlivňovat percepci návštěvníků destinace i rezidentů. Viz též vliv kontextu.

též percept; propojení, asociace počitků, je ovlivněn vnitřními a vnějšími faktory, je základním předpokladem procesu poznávání. Podle (STERNBERG 2002) je vjem mentální reprezentací vnímaného podnětu. Předpokládá se, že vjemy jsou dostupné pro introspekci. Viz též nepřímá percepce, percepční prostředí, percepce, pocit, přímá percepce.

viz percepční prostředí

viz dědičné vlastnosti

vliv okolí na vnímání určitého objektu, detailu, především při zrakovém vnímání tvarů. Často se uplatňuje při vizuální percepci, může způsobovat některé vizuální iluze. Viz též vizuální znečištění.

viz vyšší nervová činnost

viz percepce

viz percepce hloubky

viz mimosmyslové vnímání

viz podprahové vnímání

viz monokulární vodítka prostorové hloubky

metoda zkoumání podvědomí podle S. Freuda, kdy pacient/zkoumaná osoba volně bloudí během relaxace od jedné myšlenky ke druhé

vytvoření sociálního vztahu individua k určitému objektu nebo osobě během kritického období vývoje osobnosti, jedna z forem učení. Je zřejmě významné při vytváření kognitivních map domova, oblíbených míst, vlasti. Klíčovou fází vtiskování je zpravidla předškolní a raný školní věk. Viz též fixace, vývojová psychologie.

viz svobodná vůle