proces získávání informací z paměti. Vybavená informace se může lišit od původně uložené zapomínáním detailů, vlivem nové zkušenosti a nových prožitků, vlivem postojů a emocí. Podle (STERNBERG 2002) obnovení, znovunalezení uložených informací v paměti tak, že jsou převedeny do vědomí za účelem jejich využití v aktivním kognitivním zpracovávání. Srovnej kódování, znovupoznávání. Viz též latentní doba vybavování, latentní doba znovupoznání, paralelní vyhledávání, pracovní paměť, reprodukce, sériové vyhledávání, specifičnost kódování, zapomínání, znovupoznávání.

sledování jednoho podnětu nebo určitého typu podnětů jedincem na pozadí jiných podnětů, které nejsou vnímány. Viz též problém koktejlové párty.

též nabuzení; připravenost osoby přijímat podněty nebo jednat. Vzrůstající vybuzení je spojeno se zvýšenou tepovou frekvencí, zrychleným dýcháním, zvýšením tělesné teploty, vyplavováním glukózy, zkrácením reakčního času a dalšími fyziologickými a psychickými změnami. Je zvyšováno mimo jiné stimulanty, naopak snižováno sedativy. Viz též excitace, stres.

1. ve vztahu k paměti: postupná ztráta obsahu paměti člověka s časem. Srovnej interference. Viz též teorie vyhasínání, zapomínání, znovuvybavování. 2. ztráta podmíněné reakce na podnět při jeho opakování, ale bez účasti doprovodného podnětu (Pavlov, Sinner)

aktivní prohledávání prostředí s cílem nalézt určité podněty nebo specifické znaky (STERNBERG 2002). Srovnej bdělost. Viz též sloučené vyhledávání, vyhledávání podle znaku.

prohledávání prostředí za účelem nalezení určitého daného rysu či znaku (podle STERNBERG 2002). Srovnej sloučené vyhledávání. Viz též teorie integrace znaků, vyhledávání.

viz heuristické vyhledávání

viz paralelní vyhledávání

viz sériové vyhledávání

viz sloučené vyhledávání

strategie řešení problémů, kdy jedinec postupně zužuje nabídku výběru tak, že se nejprve zaměří na klíčové aspekty každé volby, vytvoří si minimální kritérium pro dané hledisko a poté vylučuje vše, co konkrétnímu kritériu neodpovídá. Tento proces se opakuje, dokud nezůstane pouze jedna možnost. Pakliže jich zbude více, může být použita podrobnější metoda výběru (STERNBERG 2002).

systematická změna informačních vstupů na informační výstupy. V symbolické reprezentaci probíhá pomocí sady pravidel, které jsou vloženy do programu, v neuronových sítích pomocí aktivit jednotlivých částí sítě (podle DUNLOP 1993).

viz funkcionalismus

též výpočetní složitost; stupeň obtížnosti řešit nějaký problém prostředky výpočetní techniky, který lze vyjádřit množstvím potřebné paměti a/nebo množstvím výpočetního času pro řešení problému (někdy je takto chápána úžeji výpočetní komplexnost). Výpočetní komplexnost může být výrazně závislá na algoritmu, který byl zvolen pro řešení problém (viz např. elitismus). Viz též Church – Turingova teze, vypočitatelnost.

též výpočetní síla; jedno z kritérií, které bývá posuzováno ve vztahu k dané metodě mentální reprezentace - jak efektivní je výpočet v dané reprezentaci ve vztahu k posuzované kognitivní funkci. Viz též CRUM, CRUMBS, neurologická přijatelnost, praktická použitelnost, psychologická přijatelnost, reprezentační mohutnost.

interdisciplinární obor, který využívá poznatků informatiky, neurovědy a aplikované matematiky k pochopení funkcí nervové soustavy. Běžně používanými metodami jsou modelování a simulace. Viz též CRUM, CRUMBS, neuronová síť.

viz výpočetní mohutnost

viz počítačová tomografie

1. „klasické“ pojetí v matematice a informatice: možnost řešit problémy použitím algoritmů ve formálních systémech; 2. v kognitivní vědě: určení (principiální), zda danou vlastnost kognitivního systému lze uměle realizovat pomocí výpočtu. Viz též Čínská komnata, ELIZA, Church – Turingova teze, Turingův test, umělá inteligence, výpočetní mohutnost.

viz evoluční výpočty