též propoziční hypotéza; předpoklad, že verbální i neverbální informace jsou reprezentovány ve formě výroků, které představují význam různých pojmů a vztahy mezi pojmy

zkr. VNČ; procesy, které zahrnují psychiku jako celek. Souvisí s aktivitou nejen mozkové kůry, ale mozku jako celku. Viz též kognitivní funkce, lidský mozek.

též analogické usuzování, analogické myšlení; způsob lidského uvažování, kdy vlastnosti určitého objektu nebo vztahy mezi objekty jsou přenášeny na podobné objekty nebo skupiny objektů na základě určité vnitřní nebo vnější podobnosti objektů nebo vztahů mezi nimi. Je jedním z přístupů mentálních reprezentací (viz THAGARD 2001). Vytváření analogie může vést ke správným (analogie mezi gravitační a elektromagnetickou interakcí vedla k obdobným a praxí ověřeným zákonům pro popis sil, působících mezi tělesy) i chybným závěrům (stavby termitů jsou vysoce organizované stejně jako lidské urbanizované prostory, nelze z toho však vyvozovat závěry, týkající se kognitivních procesů lidí a termitů). Někdy bývá vytváření analogie považováno za typ induktivního myšlení. Viz též abstrakce, dedukce, generalizace, indukce, logické myšlení.

viz kognitivní vývoj

viz neurověda

dříve též psychogeneze; studium změn chování s věkem člověka a zvířat, zahrnující kognitivní a psychosociální aspekty. Srovnej evoluční psychologie, paleopsychologie. Viz též adaptace, fixace, kognitivní vývoj, konkrétní operace, kritické období, předoperační stadium, senzomotorické stadium, vtištění.

obsah lingvistického sdělení. Je jedním z problémů pro kognitivní vědu, která by měla podat vysvětlení, proč různí lidé chápou stejně obsah sdělení v různých větách.