paměťový záznam neobyčejně významné události (např. události, která ohrožovala život jedince), jež je velice živý a detailní, jako by byl nesmazatelné zachycen na filmu. Přesnost takové vzpomínky však obvykle není tak přesná, jak se jedinec domnívá (STERNBERG 2002).

vývojově nejstarší oblast lidského se strukturami, důležitými pro základní funkce organismu. Jeho součástí jsou prodloužená mícha, most (zahrnuje část retikulárního aktivačního systému) a mozeček (podle STERNBERG 2002). Viz též velký mozek.

emoce, které jsou transkulturálně a pravděpodobně i u vyšších živočichů shodné. Patří mezi ně (bývá jich rozlišováno osm) strach, smutek, překvapení, radost, znechucení, důvěra, vztek, anticipace. Viz též prekognitivní emoce, složité emoce.

též primární potřeba; základní fyziologická potřeba (najíst se, napít, necítit bolest) a psychologická potřeba (pocit bezpečí, potřeba sebeúcty, lásky), klasifikace Maslowa. Viz též hierarchie potřeb, Maslowova pyramida potřeb, metapotřeba.

též zákon dobrého tvaru; princip gestalt psychologie, podle něhož mají lidé tendenci vizuálně vnímat pole objektů způsobem, který nejjednodušeji uspořádává různorodé prvky do stabilního a souvislého tvaru (STERNBERG 2002).

viz zlatý psychologický zákon

ztráta obsahu paměti s časem, způsobená atrofií paměťových stop, vyhasínáním dočasných spojů a interferencí. Proces, během něhož se ztrácí zřetelnost, přesnost a spolehlivost zapamatovaného. Rychlost a rozsah zapomínání a možnost obnovení obsahu paměti je ovlivněn obsahem, důležitostí, rozsahem informace, trénovaností paměti, způsobem a podmínkami učení a procesu zapamatovávání si. Nejdéle jsou uchovávány obecné představy a obecná schémata, nejrychleji se zapomínají podrobnosti (podle HARTL – HARTLOVÁ 2000). Viz též dlouhodobá paměť, krátkodobá paměť, latentní doba vybavování, teorie interference, upevňování, úrovně zpracování, vybavování.

dítě, které má výrazně nadprůměrně rozvinuté určité kognitivní procesy se zachováním kvality ostatních kognitivních procesů. Existence zázračných dětí je argumentem pro teorii vícenásobných inteligencí. Viz též idiot savant, teorie multidimenzionální inteligence.

viz nesystematické zkreslení skutečnosti

viz systematické zkreslení skutečnosti

empirický zákon, podle něhož jsou nejsilnější citový projev a vzpomínka spojeny s prvním zážitkem daného druhu (první láska, schůzka, polibek atd.)

viz změněný stav vědomí

též změněné vědomí; stav vědomí odlišný od normálního vědomí a ovlivněný různými okolnostmi, např. hypnózou, únavou, psychotropními látkami, meditací, holotropním dýcháním. Může se vyznačovat větší nebo menší změnou vnímání/pobytu v reálném světě a různou měrou vnímání/pobytu ve světě imaginárním/spirituálním/myšlenkovém. Existuje asi 60 forem změněného stavu vědomí (spánek, hypnotický a posthypnotický stav, narkóza, trans, extáze atd.). Viz též euforika, extancia, fantastika, halucinogen, hypnotika, sedativa, stimulanty, sugesce.

též poznatek; souhrn propojených informací, který vychází z obsahu, podmínek platnosti a vztahů mezi několika informacemi a relevantních jednorázových nebo systematických percepcí a je jejich syntézou. Znalost má vyšší užitnou hodnotu pro člověka než pouhá informace a nemusí mít absolutní platnost. Proto je důležité vymezit podmínky platnosti, resp. i způsob odvození dané znalosti. Ukázky znalostí: globální oteplování je realitou konce 20.století, což je potvrzováno růstem průměrné teploty zemského povrchu v posledních desetiletích a výskytem stále většího množství teplotních a atmosférických extrémů; CAD systémy výrazně urychlují a zpřesňují konstrukční práce (podle ZELENKA 2000). Viz též teorie poznání.

znalost, kterou každý s nenarušenými mentálními schopnostmi nabývá ve svém životě pod vlivem každodenní zkušenosti (i když je lze samozřejmě nabýt i učením ze zkušeností druhých) – např. že u bělochů dlouhý pobyt ve slunečním záření bez předchozího opalování nebo použití krému na opalování vede ke spáleninám kůže, či každý den vychází Slunce a pohybuje se po obloze. Některé tyto znalosti mohou být kulturně podmíněny (např. způsob pozdravu, vyjádření náklonnosti). Některé znalosti z běžného života se obtížně reprezentují v systémech umělé inteligence.

viz deklarativní znalost

viz empirická znalost

viz procedurální znalost

viz expertní systém

viz reprezentace znalostí