viz genetický determinismus

viz psychologický determinismus

viz psychologická dimenze

jev návratu pozornosti k podnětu poté, kdy na něj vznikla habituace, a to stimulací poněkud se lišící od stimulace, vážící se k podnětu. Klasicky je uváděn příklad stimulace zvukem frekvencí odlišnou od frekvence původní. Viz též podmiňování, reflexní činnost, senzibilizace, senzorická adaptace

viz kognitivní disonance

stav, kdy nové vjemy a poznatky nezapadají do souboru dosavadních poznatků. Jedinec se snaží disonantní kognici převést na konsonantní kognici, a to především ověřením nových vjemů a poznatků, resp. změnami v souboru dosavadních poznatků. Krajním případem reakce především v mezních situacích je ignorování nových vjemů a poznatků (např. jako způsob obranné reakce jedince při ztrátě nejbližších osob). Viz též environmentální bublina, kognitivní konstruktivismus, kognice, koherence, neurokognice, potřeba poznávat, teorie kognitivní disonance, znalost.

viz binokulární disparita

mentální reprezentace, která tvoří obsah paměti. Viz též paměťové kódování, plasticita mozku, synapse, vybavování, zapomínání.

vnější zdroj stimulace tak, jak existuje v prostředí. Tento vnější podnět se může lišit od vnitřního vnímání podnětu, jak je zaznamenáván smyslovými receptory. Srovnej proximální podnět. Viz též percepční konstanta, vjem.

rys, vlastnost, objekt nebo jiný podnět zapříčiňující jedinci problémy při výběrovém vnímání podnětu (viz pozornost, vyhledávání, bdělost). Termín je často užíván ve studiích percepce a paměti.

1. koncepce vyslovená v roce 1997 Clarkem, že kognitivní procesy neprobíhají pouze uvnitř hlav lidí, ale jsou distribuovány mezi lidmi a jejich životním prostředím. Viz též ekologická psychologie, kognice; 2. hypotéza, že lidé myslí a řeší problémy spíše kolektivně, než jako izolovaná individua. Tato hypotéza vychází z determinujícího významu kulturního vývoje lidstva a sociálních vlivů pro individuální vývoj, jednání a myšlení jedince. Blízké je pojetí teorie memů. Viz též kolektivní paměť, kolektivní vědomí, kultura.

reprezentace, v níž je daná informace uložena na několika místech. Příkladem může být informace uložená v neuronové síti jako aktivace v několika od sebe oddělených místech. Ukazuje se, že lidská paměť vykazuje znaky distribuovaného uložení některých informací. Srovnej lokalizovaná reprezentace.

též rozložené učení, rozdělení času věnovaného osvojování si informací tak, že je celkový čas rozvržen do několika sezení. Celkový čas tedy není investován naráz. Probíhá-li testování výbavnosti s časovým odstupem, jedinec, který se učil po částech, podává lepší výsledky nežli ten, který se učil všechno najednou (STERNBERG 2002). Srovnej nakupené učení.

evoluční algoritmy upravené pro paralelní výpočetní systémy. Viz též dynamické modelování, evoluční programování, evoluční výpočty, genetické programování, genetické algoritmy, modelování, simulace.

též subsymbolická reprezentace, způsob mentální reprezentace ve formě sítě, jejíž uzly jsou obsazeny subsymbolickými entitami. Je typická pro konekcionistické přístupy. Viz též konekcionismus, model procesu paralelní distribuce, reprezentace.

viz zázračné dítě

viz percepční diverzita

též permanentní paměť paměť (v souladu s trojsložkovým modelem paměti), v níž jsou uložené informace uchovávány dlouhodobě (měsíce, roky, resp. až trvale). Má velmi vysokou kapacitu, informace různého druhu jsou v ní uchovávány v různých reprezentacích. Ukazuje se, že část informací je v ní ukládána v asociativních strukturách, což může být modelováno sémantickými sítěmi (DUNLOP 1993). Klíčovou strukturou lidského mozku i mozku dalších živočichů je pro dlouhodobou paměť hipokampus, roli má také amygdala. Je diskutován mechanismus zápisu do dlouhodobé paměti a způsob ukládání (umístění paměťové informace v různých částech mozku), vybavování a upevňování zápisu v paměti. Viz též architektura poznávání, dispoziční reprezentace, engram, interference, kognitivní architektura, krátkodobá paměť, mentální reprezentace, mneme, okamžitá paměť, paměťové stopy, paměťové kódování, plasticita mozku, specifičnost kódování, synapse, vybavování, temporální lalok, vějířový efekt, zapomínání.

viz latentní doba vybavování

viz latentní doba znovupoznání