viz kritické období

kognitivní mapa ve formě obecného schématu pro určitý pojem, určitou situaci. Uplatňuje se v různé míře v procesu kognitivního mapování, její struktura i existence jsou výrazně individuální. Srovnej konkrétní kognitivní mapa. Viz též sémantická paměť.

viz Brockova oblast

viz Wernickova oblast

viz asociační oblasti

viz kognitivní obrat

mentální reprezentace spojená s určitou percepcí, obecněji i s určitým mentálním procesem. Viz též mentální obraz, obraz těla.

způsob individuální percepce vlastního těla. Jeho interní reprezentace je deformována tím, jak jsou různé části těla vnímány. Extrémním případem zkreslení obrazu těla je vnímání neexistujících končetin po amputaci a bolesti v nich (fantómová bolest). Obraz těla může obsahovat vedle objektivizovatelných prvků (výška, váha, délka končetin apod.) také vnímání funkce a pocitů různých částí těla a může být různě citově zabarven. Srovnej perceptuální model. Viz též hmat, ideální Já, introspekce, minimální Já, narativní Já, sebepercepce.

viz dvojznačný obraz

viz mentální obraz

uložení informace v dlouhodobé paměti formou obrazu. Srovnej zraková paměť. Viz též hypotéza dvojího kódování.

viz kognitivní obsah

morfém nesoucí základní význam slova. Srovnej funkční morfém (STERNBERG 2002).

(angl. Occam's razor) metodologická zásada výzkumu – jednodušší teorie (hypotéza) by měly být upřednostňovány před teoriemi složitými (samozřejmě za předpokladu, že souhlasí s dosud známými skutečnostmi).

předpoklad (představa) že se něco uskuteční na určitém místě, v určitém čase a určitým způsobem. Srovnej anticipace.

též expektace návštěvníků, návštěvníkovo očekávání z hlediska kvality a kvantity nabízených služeb a přírodních a antropogenních vlastností dané turistické destinace, projevující se před uskutečněním cesty do destinace, resp. před čerpáním služeb cestovního ruchu. Míra naplnění očekávání je v korelaci se spokojeností návštěvníka, mírou naplnění jeho potřeb a případně i s jeho možnou opakovanou návštěvou destinace (PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Očekávání může ovlivňovat vytváření percepčních map i kognitivních map. Viz též anticipace, percepční diverzita.

proces subjektivizace vztahu k realitě, vyplývající z neschopnosti vnitřně si přiznat omezenost vlastních schopností a vlastní existence ve vztahu k přírodě, vesmíru. Proces může být posilován subjektivizací světa, vytvářením antropogenního prostředí, které vzdaluje člověka od procesů v živé přírodě (někdy bývá proces odcizování takto zužován). Srovnej odtrženost. Viz též ekologická psychologie.

viz podmíněná odezva

1. obecně: obecná vlastnost hmoty; 2. psychologie: projekce reálného světa v lidském vědomí. Viz též fenomenální prostředí, percepční mapa, percepční prostředí.

nedostatek funkčních kontaktů s určitým prostředím (včetně sociálně-kulturního), součást zkoumání ekologické psychologie. Srovnej odcizování.